Esej je označením pro menší literární útvar, psaný s cílem odborně publicistické analýzy určitého problému. Téma eseje není nijak omezeno. Esej se může například týkat různých oblastí společenského života, kultury, umění, společenských věd a podobně. V obecné rovině můžeme esej charakterizovat jako kratší úvahu, obsahující prvky uměleckého stylu.

            Autor eseje je do jisté míry vázán povinností podat zpracovávané téma zajímavou  a čtivou formou. Suchopárné vědecké podání se od autora eseje neočekává. Na druhou stranu je autor eseje také svobodnější. Na předkládané otázky může pohlížet novým, osobně zainteresovaným způsobem. Nejsou kladeny žádné meze co do osobitosti podání problematiky. Důležitý je i kontakt se čtenářem. Nevylučuje se užití formy fiktivního dialogu autora se sebou samým, případně se čtenářem.

            Autor úspěšné eseje by tedy měl být v první řadě obeznámen s danou problematikou, zároveň by mu měla být vlastní schopnost určitého uměleckého vyjádření. Není tím naznačováno, že by muselo jít osobnost literárního světa, autor eseje by ale neměl například postrádat smysl pro citovou zabarvenost slov, umění posoudit, zda je jeho text živý a čtivý. Vlastní by mu mělo být užívání metafor, symbolická vyjádření a podobně.  Schopnost nadsázky a ironie je při psaní eseje vítána, nicméně by měla být zachována zásada respektování reálného světa okolo nás, ač se již samy pohledy na něj liší.

            Pro esejistickou formu vyjádření je typické využití odborné terminologie. Právě jejím užitím dostává text odborný ráz. Ve školském prostředí se od autora eseje očekává, že před samotným vypracováním eseje bude věnovat odpovídající čas studiu příslušné odborné literatury. Pokud vypracování eseje zadává některý z vyučujících, on sám zpravidla doporučí literaturu, která je k úspěšnému vypracování eseje vhodná. Není ovšem od věci využít vlastních znalostí a doporučené odborné prameny doplnit o literaturu, s níž je autor eseje již obeznámen.

            Esej se nepíše proto, aby v ní čtenář nalezl kompletní rozbor a řešení daného problému. Pokud esej prokazuje schopnost autora logicky propojit teorii s praxí, je cíl sepsání eseje naplněn.

            Esej není útvar co do rozsahu příliš objemný. Eseje mívají jen několik stran normalizovaného formátu. Citace ani odkazy se v eseji neužívají, neboť nejde o práci vědeckého charakteru.