Seminární práce vzor

            Umění napsat dobrou seminární práci, jež bude vyhovovat všem požadavkům školy i vyučujícího, který práci zadává, se v dnešní době považuje za zcela samozřejmý předpoklad úspěšného průběhu studia na střední a vysoké škole. Seminární práce dokladují především schopnosti studenta v oblasti vyhledávání, zpracovávání a předávání informací ostatním osobám. Stejně tak ale dobře napsaná seminární práce důkazem toho, že student dokáže využít svých dovedností v oblasti práce s mateřským jazykem, nepostrádá ani umění  literární povahy schopnost jasného a logického myšlení.

            Uspět při psaní seminárních prací se může zdát některým studentům obtížné.  Střední a vysoké školy proto obvykle poskytují jako návod a vodítko svým studentům vzor seminární práce. Dobře vypracovaný vzor seminární práce napomáhá studentovi odstranit vlastní nedostatky, přičemž je i vhodnou motivací a inspirací k tomu, aby student napsal práci  vyhovující po formální i obsahové stránce.

            Přezíravý postoj vůči poskytnutému vzoru seminární práce by byl zajisté velkou chybou. Textu je naopak vhodné věnovat mimořádnou pozornost, protože škola ho neposkytuje v žádném případě bezúčelně. Rozboru vzoru seminární práce by student měl věnovat značné množství času. Důležité jsou všechny stránky ukázky, tedy stránka odborná, literární, jazyková a typografická. Vzor seminární práce je právě proto vzorem, že bude po všech stránkách perfektní.

            V první řadě je zapotřebí věnovat se stránce odborné. Není možné napsat dobrou  seminární práci bez předchozího studia odborné literatury, toto ostatně platí všeobecně pro všechny práce vědeckého charakteru. Vyhledání a prostudování odborných písemných  materiálů zabere nutně hodně času, není možné se mu ale vyhnout. O tom, že student věnoval této první fázi práce na seminárce náležitý čas, svědčí závěrečný přehled použitách pramenů. Už ve vzoru seminární práce je proto vhodné povšimnout si toho, jak je tento oddíl práce vyhotoven. Věnujeme pozornost tomu, jak jsou četná jména autorů použitých literárních pramenů, zda není odborná literatura volena jednostranně, ale tak, aby byla zachycena návaznost na předchozí vědecká bádání. Autoři odborných pubikací spolu mohou i nesouhlasit a své názory si navzájem vyvracet. Přehled použitých pramenů poskytuje v tomto ohledu celou řadu informací. Dnes je již samozřejmé, že citované prameny budou ve vzoru seminární práce uvedeny podle normy. Je tedy vhodné věnovat způsobu zápisu pozornost, třeba podle něj, pokud nechceme sami příslušné normy studovat, citovat. Ze seznamu použité literatury se dozvíme i další podstatné a důležité informace, například o pořadí vydání knihy a roku vydání. I tyto informace nám mohou být nápomocné. Pořadí vydání vypovídá o úspěšnosti knihy na trhu, pozdější vydání mohou být navíc aktualizovaná, doplněná nebo upravená. Rok vydání je zase dobrým vodítkem pro studenta, který si chce utřídit vývoj názorů na studovanou problematiku.

            Dále je vhodné vzor seminární práce posoudit z hlediska literární úrovně. Myšlenky uvedené v seminární práci mohou mít různou podobu, protože autor seminární práce je tvůrčím způsobem upravuje stavbě vlastního textu. Je samozřejmě možné, zvláště ty myšlenky, které jsou nejdůležitější, doslova ocitovat s náležitým odkazem, tímto způsobem ale nelze napsat celou práci. Podstatné je to, aby v celé seminární práci zůstala zachovaná vnitřní logika textu. Jednoduše řečeno, myšlenky v seminární práci na sebe musí logicky navazovat. Na přesnosti použitých formulací se projeví úroveň znalostí studenta. První verze seminární práce jsou obvykle po dalším přečtení neuspokojivé. Pomáhá proto rozvrhnout si psaní práce do delšího časového termínu, vracet se k původním verzím textu a provádět na nich úpravy. Úspěšná seminární práce zpravidla vznikne až po několikerém přepracování původních variant práce.

            Úroveň písemného jazykového vyjadřování studenta koresponduje s jeho celkovou znalostí mateřského jazyka jako takového. Už vzor seminární práce musí být v jazykových prostředcích bez chyby. V dosažení bezchybnosti seminární práce dnes pomáhá studentům technika, ale nelze na ni spoléhat ve všem. Počítač dokáže opravit mnoho pravopisných chyb, ale ztroskotává tam, kde je zapotřebí úplná pravopisná korektura seminární práce. Je tomu tak z toho důvodu, že databáze „správných“ variant českých výrazů je neobyčejně bohatá. „Správný“  je tvar odlišující se třeba i pouhým tvrdým či měkkým i, psaním hlásek s nebo z, ovšem v určitém kontextu vždy jen jeden. Počítač nedokáže kontext zachytit, protože nerozumí významu slova a jeho postavení ve větě.

            Typografická stránka seminární práce bývá poměrně bezproblémovou záležiostí. Není ale důvodu v tomto ohledu vzor seminární práce podceňovat. Některé ze škol  mohou vyžadovat dodržování pravidel stránkování textu, povolují užívání pouze několika typů písma, podobně je tomu i s jeho velikostí. Školy se zde předloženým vzorem seminárky  snaží mimo jiné zamezit jevu, kdy student ve snaze usnadnit si práci a vyhovět počtu předepsaných stran textu použije jiné řádkování nebo zvětší velikost písma.

            Vzor seminární práce je tedy pro studenty mimořádně přínosným materiálem, který by neměl nikdo podceňovat. Pokud bude dobře prostudován a student se jím bude při vlastní tvorbě řídit, může se naopak vyhnout naprosto zbytečné ztrátě času při opravách vlastních chyb.